Tohle není uplně hezká storka. Je v ní krev, násilí a nemá uplně dobrej konec. Ale mohlo to dopadnout i hůř. Je to příběh z poslední noci, kdy měl kemp Ekeberg v Oslu v létě 2018 otevřeno. Psal Adam.
Kamarád, který mi prokázal velkou laskavost při sváření prasklé části na motorce, pracoval jako noční hlídač v našem kempu a zeptal se mě, jestli bych za něj mohl vzít první 3 hodiny šichty. Od 23:00 do 2:00. „Žádnej problém,“ říkám…
V 00:25 kdy jdu na další obchůzku, se blížím ke karavanu, ze kterýho jde docela rámus. Nejdřív jsem si myslel, že by mohlo jít o milence. Na hrátky toho rámusu bylo ale přece jenom trochu moc, a tak jsem šel blíž. V tom jsem uslyšel ženskej křik, pak dušení a mlácení. Vzal sem baterku a rázně zabušil na dveře, abych to vyrušil. Vteřinu po tom, co jsem vyzval násilníka, aby otevřel dveře, se otevřely dokořán. „Chlap“, jestli se tomu tak dá říkat, rezignovaně mávl rukama a prošel ven kolem mě, zatímco si mlel pod vousy něco jako: „Ja s tim nemám nic společnýho.“ Za nim vidim holku, celou od krve, težce kašle a lape po dechu, zvrací krev. Na zemi krev, na dveřích od karavanu zevnitř krev. Mluvim na ni a ujišťuji se, že není v okamžitym nebezpečí. Ženě říkám, aby zůstala u karavanu, a že pomoc je na cestě. Během toho jsem nepouštěl násilníka z očí a rovnou začal volat policii.
„Z auta se vyřítil Kapitán Amerika a za nim pár Avengerů.“
Operátorce od policajtů říkám co se děje, že žena je stabilní a násilníka pronásleduju. Zmrd si to zamířil k východu z kempu a s někým mluvil po telefonu. Po par metrech se ale otočil a mířil zpátky ke mně. Zastavil jsem ho. Operátorka od policie mi během toho stihla říct, že všechny hlídky jsou zrovna zaneprázdněné, ale… Víc jsem neslyšel, telefon s operátorkou jsem strčil do kapsy. (Operátorce se to úplně nelíbilo, slyšel jsem, jak protestuje, ale nedalo se nic dělat.)
Zmrdovi jsem posvítil do očí, zastavil se. Říkal jsem si, že s nim budu mluvit, zeptám se ho co se stalo a zabavim ho než přijedou policajti. Vim, že ta holka potřebuje pomoc, zavolat je byla naprostá nutnost. Uvědomoval jsem si, že pokud toho zmetka seřežu, tak bych mohl zkomplikovat život majiteli kempu, jelikož tu oficialně nepracuju. Podařilo se mi zmrda uklidnit. Koutkem oka vidim že k bráně kempu přijeli policajti a zpoza halogenů vozu se vyřítil černokněžník s policejním štítem jak Kapitán Amerika a za ním běží i pár Avengerů. Kapitán v půlce běhu odhodil štít a sundal zmrda k zemi. V uších slyšim protesty zmrda, zatímco mávám Avengerům, aby mě následovali a běžim zpátky ke karavanu.
Sanitka odvezla holku, policie zmrda.
Den poté
Ráno se ta holka vrátila do kempu sama, protože zmrd ještě trávil dopoledne na policejní stanici. Arneho manželka jí poskytla sprchu a jídlo a holka ji zapřísahala, že se o ničem z toho hlavně nesmí dozvědět její rodina. Na jejim Facebooku jsme pak našli 10 dní starej, šíleně zamilovanej příspěvek, ve kterym opěvovala svého přítele, jak se až s ním cítí konečně v bezpečí a jak by její život bez něj neměl smysl. Malá životní ironie.
Zmrd je zpátky na svobodě, holka venku z nemocnice. Holka nepodala žalobu. Nechala se políbit, nastoupila se zmrdem do auta a odjeli… Není to k posrání?
P.S.
Adam už v kempu jako noční hlídač pracoval během fotbalového turnaje, žádost o výpomoc při noční směně tak nebyla tak neobvyklá, jak by se mohlo někomu zdát. Ale to, že šel zrovna kolem toho karavanu v inkriminovanou dobu, byl tak trochu zázrak. Běžná obchůzková trasa tamtudy nevede, Adam chtěl jen vyzvednout ze sušárny prádlo, pro který jsme byli líný zajít, než jsem šla spát. Náhody prostě neexistujou.
Homeless Harleys 