Vypadnout někam do zahraničí, promrskat si cizí jazyk a přivézt domů i nějakou tu kačku je v týhle době naštěstí už celkem lehce splnitelný přání. Každá země má ale svý specifika, a já se v vám v tomhle miniseriálu budu snažit předat naše zkušenosti, abyste tušili, co vás kde čeká a na co si dát bacha. Předesílám, že jde pouze o naše osobní zkušenosti s prací v těchto zemích.
Minimální mzda
Norsko je oblíbenej cíl pracantů hlavně proto, že minimální mzda tady je kolem 120 NOK na hodinu, což je zhruba 310 Kč. I když si odečtete 25% daň, která je tu pro brigádníky obvyklá (ale záleží na celkovym ročnim výdělku), pořád vám to na hodinu hodí kolem 230 korun. A to můžete klidně klidně dělat tu nejpodřadnější práci ve fabrice, odnášet špinavý sklo v restauraci nebo třeba uklízet v hotelu.
Jazyk
Z jazyků vám tady bohatě stačí angličtina, kterou mluví 99 % obyvatel. Pokud ale umíte aspoň 1 skandinávskej jazyk, jsou vaše vyhlídky na lepší práci i plat mnohonásobně vyšší. Na druhou stranu slušná AJ by měl bejt základ naprosto pro všechny, co se za prací do zahraničí vydaj, protože Norové vám sice odpustěj neznalost jejich jazyka, ale pokud se nedomluvíte vůbec, nikdo se tu s váma moc mazat nebude. Pro Nory je angličtina pomalu součástí základní gramotnosti, stejně jako čtení, psaní a počítání a mě hodně mrzí, že v Čechách ji pořád spousta lidí bere jako “něco extra”.
Hledání práce
Samozřejmě najdete na internetu spoustu agentur, které vám rády s hledáním práce pomůžou. Zaplatíte za to ale nejen zprostředkovatelským poplatkem, ale zpravidla i částí výdělku. Druhou možností je sednout k počítači, a odepisovat na inzeráty přímo. Můžete se třeba zaregistrovat na české stránce Práce v Norsku, kde za poplatek dostanete přístup do VIP sekce s aktuálními inzeráty. Nebo povolejte do služby google translate a skočte na portál finn.no. Tam najdete hromady aktuálních poptávek – bohužel všechny v norštině, proto ten překladač. Ale sama jsem takhle poslala stovky odpovědí.
Jde-li vám o sezónní práci (jakou máme třeba teď my), je nejjednodušší cestou nečekat na inzeráty, ale jednoduše obepsat všechny hotely/restaurace. Nezapomeňte k e-mailu připojit životopis v AJ vztahující se k pozici, o kterou žádáte. Není nic horšího, než poslat jeden hromadný e-mail na všechny potenciální zaměstnavatele ve stejném znění s obecným životopisem. Dejte si tu práci a upravujte všechny odpovědi pro konkrétní místo. Vaše šance se tak mnohonásobně zvýší. Nebuďte ale překvapení, když na 100 odpovědí na inzerát dostanete třeba jen 2 reakce (a ještě k tomu záporné). Norové na e-mailový styk moc nejsou.
A proto doporučuju následující možnost: prostě přijeďte do Norska a práci si hledejte až na místě. Vytiskněte si balík životopisů a s nimi obcházejte vešekeré možné zaměstnavatele. Sice to chce mít trochu koule, vydat se do neznáma, ale o tom koneckonců cestování je.
Hodně vám můžou pomoct i sociální sítě. Na Facebooku existuje spousta skupin zaměřených na hledání práce v Norsku. Zkuste třeba Čechoslováci v Norsku, Jobs in Norway, nebo jde-li vám o práci v restauraci: Kokk, servitor og bartender. Díky týhle skupině jsem dostala svou první práci v Oslu.
Sezóna
Letní sezóna začíná v turistických oblastech zhruba začátkem května a trvá asi do poloviny září. Zimní sezóna tu trvá zhruba od října do konce dubna. Práci si proto shánějte s předstihem s ohledem na sezonu! Pokud přijedete začátkem června, jako vloni my, nebude to s hledáním úplná hitparáda. A maily rozesílejte alespoň půl roku dopředu.
Povolení, doklady
Pracovní povolení v Norsku nepotřebujete. Co si ale musíte zařídit co nejdřív, je daňový číslo, tzv. D number. Bez toho vám buď zaměstnavatel vůbec nepošle výplatu, nebo vám z ní daně strhnou 50 %. Sice si o část můžete pozdějc zažádat zpět, ale je to zbytečná komplikace. Zjistěte si, kde je nejbližší Tax office a o daňový číslo požádejte hned jakmile budete mít pracovní smlouvu (bez toho ho nedostanete). V práci na černo v Norsku nedoufejte! Beze smlouvy tu nefunguje ani kebab. Norové mají zásadně vždy smlouvu a peníze dostáváte pouze na norský účet.
Bankovní účet
Tady si připravte nervy. Otevření účtu trvá zhruba měsíc, ale klidně i 3 (záleží na bance). O bankovních službách napíšu samostatný článek, takže tady jen stručně: ve větších bankách jako cizinci s D number (Norové nebo dlouhodobější zaměstnanci mají ID) dostanete účet a kartu, ale často bez internetového bankovnictví. Všechny transakce tak musíte dělat přes telefon (který nám často nefunguje a nejde přes něj zadat zahraniční platba) nebo přes pobočku, což stojí pálku. Jakmile se nám podaří otevřít účet s IB, doplníme info.
Zatím máme Sparebank 1, která nám sice otevřela účet za 2 týdny, ale museli jsme 3x na pobočku a nemáme IB. Navíc jsme si účet otevírali v Oslu a jiná pobočka Sparebank (např. tady v Hemsedal) nám není ochotná pomoct ani se znovuzasláním PIN, protože tady se pobočky v jiných okresech chovají jako samostatné banky. Takže účet si běžte založit okamžitě, jakmile budete mít D number, ať vám vůbec má kam přijít první výplata.
Edit: Rok 2020 byl zjevně přelomovej i v norským bankovnictví, takže konečně už je internetové bankovnictví normálně dostupné i nám neNorům 🙂
No a to by vám pro začátek mohlo stačit. Takže jednoduše – dopilujte angličtinu, sbalte bágl a vyražte objevovat tuhle parádní zemi!
Homeless Harleys 
Zanechat odpověď